Národní knihovna Srbska hostí výstavu „Cesty, překážky, poznání“ věnovanou srbským spisovatelkám Jeleně Dimitrijevićové, Desance Maksimovićové a Isidoře Sekulićové. Na vernisáži promluvili ředitel Národní knihovny Srbska Vladimir Pištalo, předsedkyně skdružení Cesta spisovatelek Andreja Rihter a autorky výstavy Biljana Dojčinović a Mirjana Stanišić. Výstava bude k vidění do 17. března 2023.
Výstava je součástí projektu Cesta spisovatelek, který iniciovalo Fórum slovanských kultur. Cesta spisovatelek je jednou ze 48 Kulturních cest Rady Evropy a jednou z přibližně tuctu, které procházejí Srbskem. V Srbsku se na projektu podílí Národní knihovna Srbska, členka sdružení, jako instituce, která uchovává odkaz a díla těchto spisovatelek, a Nadace Desanky Maksimović, která sídlí v Národní knihovně Srbska. Výstava byla uspořádána ve spolupráci s projektem Knjiženstvo se sídlem na Filologické fakultě Univerzity v Bělěhradu, která je rovněž členem WWR.
Na výstava jsou představena díla Jeleny J. Dimitrijević (1862-1945), která napsala během svých cest po Americe a po světě, a básně napsané na počátku 30. let 20. století ve Francii. Své zážitky z Ameriky popsala v cestopisu Nový svět aneb rok v Americe z roku 1934, v povídkách publikovaných v Srbském literárním věstníku a v básních z rukopisů Na oceánu a za oceánem, K slunci pro slunce a Z nového světa, které jsou uloženy v Srbské národní knihovně. O svých cestách po světě vypráví v cestopise Sedm moří a tři oceány.
Část výstavy věnovaná Isidoře Sekulićové (1877-1958) zahrnuje rukopis její knihy Spolucestující, první vydání sbírky textů z roku 1913 a tři články původně publikované v Srbském literárním hlasateli. Její korespondence se Svetislavem B. Cvijanovićem a Svetislavem Petrovićem – dopisy jsou vystaveny při této příležitosti – odhaluje spisovatelčino okouzlení kulturou a přírodou této části Evropy. Fascinace krásou, majestátností a tichem norské krajiny je jádrem jejího cestopisu Dopisy z Norska, jehož první vydání je součástí výstavy.
Desanka Maksimovićová (1898-1993) navštívila mnoho zemí, ale její cestopisy tvoří jen malou část jejího kompletního literárního díla. Výstava představuje její cestopis o Austrálii ze svazku nalezeného v její pozůstalosti, který je nyní poprvé veřejně vystaven. Vystaveny jsou také rukopisy jejích básní, dopisů a překladů. Z její bohaté pozůstalosti výstava zahrnuje také velké množství nepublikovaného materiálu, který svědčí o jejích vztazích s různými slovanskými spisovatelkami. Patří mezi ně korespondence s Idou Radvolinou a Olgou Kutasovou, s nimiž si dopisovala od roku 1957 až téměř do konce svého života.
Na vernisáži výstavy předala Andreja Rihter srbským členům Cesty spisovatelek kopie certifikátu Kulturní cesty Rady Evropy.
Digitální verze výstavy je k dispozici na webových stránkách:
https://blogdigitalna.nb.rs/index_izlozbe.php.